Obě utkání o medaile vrcholila v extraendech. Mistrem
světa se stává Rusko (Někrasova, Dron), kteří těsně porazili Nový
Zéland (Becker, Becker). Rozhodující byl nakonec úplný závěr, kdy
Beckerovi neodhadli dráhu posledního kamene a skončili na guardu. Bronz,
znovu po velkém boji, získává Čína (jména z hlavy nevím). Čtvrté
místo patří velmi mladým Španělům (Garcia, Vez), kteří byli
největším a také velmi příjemným překvapením turnaje. Titul u seniorů
získali Američané (Pustovar) a u žen Kanada.
Osobně se mi zdála kvalita šampionátu organizačně mnohem horší než
loni – špatně a neochotně fungující doprava (na utkání s Estonskem
jsme si museli chytit taxi po asi kilometrové chůzi, když jsme před tím
marně čekali na slíbený shuttle, tím jsme přišli na stadión v době,
kdy už soupeř nastupoval ke svému tréninku), nedostatek informací,
nepřesní rozhodčí. Na druhou stranu velmi dobří icemakeři, skoro stovka
sympatických dobrovolníků a dobrovolnic. Přejeme si všichni navzájem
bezpečný a včasný návrat domů.
Dopolední zápas proti Dánsku byl vyrovnaným
duelem do sedmého endu, kdy jsme dali čtyřku, tím jsme utekli o čtyři a
poslední end už jsme zvládli. Vedle na dráze porazili Estonci Maďary, a
protože z týmů na třetích místech jsme měli druhé DSC (39,7 cm,
Austrálie měla asi 19,0 cm, Estonci někde za námi), čekal nás zápas
právě s Estonskem o čtvrtfinále. První end naše dvojka, pak série
Estonců 3, 2, 1 a pak zase my, tentokrát za čtyři. 6 : 6 po pěti endech.
V šestém přišla katastrofa. Vyházeli jsme se na jedné straně, vždy
o půl metru delší a kousek ven a poslední kámen naopak dovnitř do guardu.
Estonci (Lill + Lill) zahráli bezchybně a výsledkem bylo šest lepších
kamenů soupeře v kruzích. Ještě jsme zkusili něco uhrát v sedmém, ale
Estonci už nás k ničemu nepustili, naopak kontrovali skvělými kameny.
Soupeř byl lepší, v některých momentech (runback double, těžký a
riskantní dohoz na šestku, split dokonale freeznutého kamene) jsme opravdu
neměli způsob jak něco uhrát. My jsme si zase (potřetí nebo počtvrté)
zanadávali na špínu na ledě. Rýha, kterou vyryl náš kámen do ledu
(3. end) zůstala dobře viditelná až do konce. Výsledek 7 : 12. Jsme
smutní. Šlo uhrát víc, ale v zápasech o všechno stačí málo, a je
obtížné se vracet. Česká republika končí tedy na devátém místě,
o tři hůře než loni (přičemž několik zemí, zejména Kanada, chybělo).
Do čtvrtfinále nám zase tak moc nechybělo, ale přesto jsme vytčený cíl
nesplnili a budeme muset ještě zapracovat, abychom se zlepšili. Díky
Jirkovi a Terce za support, taky Jirkovi Maršovi za povzbudivá i konejšivá
slova. Výsledky nadstavby samozřejmě ještě uvedu. My už myslíme na
bezpečný návrat domů.
foto: kouč a Anna pře utkáním
Potíže s dopravou na stadión se poněkud
stupňují. Už podruhé nedorazilo auto v domluveném čase a před druhým
dnešním zápasem jsme dokonce museli domluvit taxi, abychom se do haly
dostali. Ve stejnou dobu ale postává hlouček ruských šoférů před halou a
hulí. Dokonce i ruské dobrovolnice říkají, že jsou řidiči líní a
neochotní. Ve 13,00 na nás čekali úřadující mistři světa Muller a
Shori ze Švýcarska. Hráli dobře, my jsme měli jen momenty, a ty na
precizní hru soupeřů nestačily. Po šesti endech jsme podali ruce,
nedokázali jsme vyhrát ani end. Druhé dnešní utkání se vyvíjelo ve
prospěch protinožců až do přestávky, kdy jsme se ve čtvrtém endu
obtížně bránili možné pětce soupeře (nakonec jen za dvě). V pátém
jsme po zlepšeném výkonu dali čtyřku. Do posledního endu jsme šli
o jedna nahoře bez výhody. První kámen (KK) bohužel nepřišel, přesto
ještě posledním naším kamenem jsme posunovali jeden
z dvojice nejlepších zélandských kamenů na horší, abychom šli do
extraendu (měli bychom tam velmi dobrý druhý kámen), ale o malý kousek to
nevyšlo. Výsledek 7 : 8.
Situace je tedy taková, že jsme sice ve skupině třetí, ale tuto pozici
musíme potvrdit zítřejší výhrou nad lepším z dvojice Dánsko,
Rakousko – tipuji Dány, kteří dnes potrápili Švýcary. Dál uvidíme,
nechci předjímat.
foto: z utkání s NZ a žánrovky z Čeljabinsku
V 17,00 nastupujeme ke druhému utkání ve skupině.
Naším soupeřem je Rakousko (Schmitt + Schmitt). Vzhledem k tomu, že
porazili Dány, není radno je podceňovat. Po polovině zápasu vedeme, ale nic
přesvědčivého to není. V pátém endu přichází kámen, který dělá
z endu rozehraného na naší dvojku dvojku pro soupeře a my musíme
odpovídat take outem feather (na peříčko - tedy double hraný na lehký
dotek předního a následné vyražení kamene za ním). Kámen nevychází
úplně přesně a tak soupeř zapisuje jedna. Kontrujeme trojkou a uklidňujeme
se. V posledním endu hraje Karel první kámen před kruh (chyba), a tak si
berem time out, a po té (naším třetím hraným kamenem) už vyrážíme
všechno co vidíme a end končí předčasně podanou rukou soupeře. Cenné
vítězství 9 : 4. Led nás poslouchal lépe než v prvním utkání, přesto
dvakrát špína na ledě (jednou ublížila, podruhé ani ne), přehodili jsme
posty (Karel první a poslední kámen), Anna hraje LSD. Zítra nás čeká
nálož – dva zápasy. Ve srovnání s dosavadním programem je to opravdu
přetížení organismů.
Ve třináct hodin místního času jsme konečně, po
dlouhém čekání, nastoupili k regulérnímu utkání. Za soupeře jsme měli
mladé Dány. Úvod byl pěkně divoký. V prvním endu jsme uhráli za dva,
kdy jsme si netroufli na trochu rizikový dohoz na tři. Pak jsme ale dostali za
čtyři a vzápětí ještě za jedna. Přes to jsme šli do pauzy s vedením 6
: 5. Po šesti endech vedení 8 : 5 bylo slibné, ale závěr nás zastihl
zřejmě nepřipravené na to připsat si výhru. Dvě dánské dvojky za sebou
znamenají prohru 8 : 9. Štěstí se nás nedrželo, ale i tak jsme měli
několik možností jak zápas vyhrát a ty jsme promarnili. Hodně točivý led
(až pět a půl stopy) komplikuje hraní defenzívních kamenů. Zítra se
s tím musíme poprat lépe.
Tolik jsme se těšili na Švédy. Čekání na
zápas je už opravdu příliš dlouhé. Místo Halstroma se spoluhráčkou na
nás čekala výsledková cedule s nápisem CZE a časem odměřujícím
40 minut na trénink – Švédi zůstali viset v Bruselu. Jako mylná se
tedy ukázala informace Toniho Mullera, že je potkal (spletl si je s Finy).
Vzhledem k tomu, že týmy mají čas ještě do dnešní půlnoci na
příjezd/přílet a zahrnutí do šampionátu, může se stát, že dojde ke
změně nasazení zápasů, pokud se to ještě někomu podaří, ale skupiny
již zůstanou. Týmy se zpožděním dostanou možnost neodehrané zápasy
dohrát v náhradních časech. Smutný je příběh Kanaďana Marka Daceyho a
jeho manželky Heather, kteří se tři roky připravovali na svou účast na
MS, a když se kvalifikovali a jistě by patřili k favoritům, příroda
zhatila jejich úsilí. My jsme potrénovali (40 minut + 30 minut extra) a
zítra proti Dánům už to bude fakt naostro.
foto: smutný pohled na naši dráhu ve srovnání s ostatními
Naše první plánované
utkání, proti Korejcům, nakonec skončilo čtyřicetiminutovým tréninkem
našeho týmu. Je několik družstev, o kterých zatím nejsou zprávy, Korea
patří mezi ně. Napjatě sledujeme zprávy z Evropy a začínáme spřádat
plány na dopravu zpátky. Věřím, že dnes získáme více informací
o provozu na letišti v Čeljabinsku a v Moskvě. Probleskly rovněž
zprávy, že WCF chystá nějakou nabídku řešení dopravy pro zúčastněné
týmy. Nás čeká večer první opravdový soupeř, a tím je dvojice ze
Švédska. Kvalitu představuje zejména Rickard Halstrom, který je bronzový
z ME mužů 2006 a pátý z MS 2003.
My jsme pro zítřek odmítli nabídku jít sledovat přátelské hokejové
utkání Traktoru Čeljabinsk.
foto: trénink
Otevírací ceremoniál měl opravdu ruské aranžmá.
Naprosté většině přítomných se velmi líbil a někteří jej označili za
vůbec nejlepší, jaký kdy viděli (např. Wendorf). Více než sto aktivně
účinkujících předvedlo mix obsahující ruskou klasiku (Kaťuša ve stylu
Maxim Turbulenc), britský pomp pop (Queen – We are the champions), příběh
Romancing the Stone v ruské verzi s dobrým anglickým překladem, Elvise
Presleyho i techno verzi diskotékových Bee Gees. Krom toho výborný moderní
ruský balet, sólo na bicí v podání metalově oblečeného bubeníka a
desítky cheer leaders, které provázely večer s dojemnou trpělivostí.
Závěr ceremoniálu obstaral duel Evropa – Asie v curlingu na jeden end.
Skip John Brown (Anglie) porazil Hugha Milikina (Austrálie) 2 : 0, komentář
obstaral ruský curler Orlov. Následná party byla příjemná. Dorazily
některé další výpravy, které překonaly problémy s leteckou dopravou,
např. Paul Pustovar (USA) - čtvrtý na MS 2002. Nadále je trochu
nejasné, k jakým změnám dojde, protože se stále neví kdy kdo dorazí.
Zdá se, že to definitivně vzdalo Skotsko (Gray, Adams), čeká se na
informace o Lotyších.
foto: ceremoniál
Dnes dopoledne český tým trénoval. Postupně
na pěti drahách ze čtrnácti, které nakonec skupina icemakerů (včetně
Jiřího Marši) v čeljabinské hale připravila. Šest jich je určeno pro
soutěž seniorů, tři jsou pro komerční účely!? a zbylých pět tedy pro
MD. Spolu s námi byli na ledě Švýcaři (dvojnásobní mistři
světa), Novozélanďané (sourozenci Beckerovi), které známe z NZWG 2009,
Číňané – rovněž staří známí a dále Rakušané. S Joem Fritzem a
Jirkou Maršou jsme popovídali o ledu. Zatím jezdí cca za 13,8 až 14,00 a
točení je trochu nevyzpytatelné, ale všechno si to ještě sedne a led bude
určitě podle standardů WCF nebo lepší. Na setkání týmů jsme si
potvrdili některé informace šířící se sociálními sítěmi, a sice, že
Norové nedorazí vůbec, Skoti, Švédové, Kanaďané, Američané, Korejci,
Finové (a ještě jedna země, teď nevím jaká) mají potíže s leteckou
dopravou (mrak sopečného prachu) a měli by dorazit během dneška nebo
nejpozději zítra.
Večer je slavnostní zahájení, na které je prodáno již víc než
tisíc vstupenek a poté úvodní banket. V úvahu přicházejí změny
v časech našich utkání, tak musíme být připraveni již od teď, že
nastoupíme k zápasu.
foto z tréninku: tým, KK jako Rus, Anna a Karel kontrolují umístění
kamene – v pozadí přihlíží Jirka Marša
Podle veřejně dostupných informací i ze zpráv
curlerů publikovaných na facebooku je zřejmé, že některé týmy mají
problém s odcestováním z Evropy (důvodem je erupce islandské sopky a
následný prach popílku putující nad Evropu). Jsou to zejména lety
vypravované ze Skandinávie, Británie a Beneluxu, které mají mnohahodinová
zpoždění. Zatím nevíme přesně, kdo bude mít zpoždění, ale je jasné,
že týmy (mixed doubles nebo senioři), které si naplánovaly lety
z uvedených lokací na čtvrtek nebo pátek mohou mít trable. Češi zatím
pokračují v mírných kondičních trénincích. Se zájmem rovněž
sledujeme poslední úpravy okolí před zahájením šampionátů. Vesměs to
připomíná budování proslulých potěmkinových vesniček (něco natřít,
něco naoko postavit, něco narychlo uklidit, ale o kus dál je fakt
nepořádek).
foto: anna drží balanc, „co je natřené, vypadá jako nové“ – za
plotem je však hrozný bordel