Mistrovství České republiky v curlingu je ve své nadstavbové části nepochybně vrcholem sezóny pro týmy, kterým se buď podařilo do závěrečných kol proniknout, nebo se do nich kvalifikovaly díky loňskému mistrovskému titulu. Play-off MČR je důležité a významné nejen pro účastníky, ale i pro fanoušky, ostatní curlery, rodinné příslušníky, sportovní média a příznivce zimních sportů. Letos se do turnaje dostaly pestré čtveřice. V ženách mnohonásobné šampionky ze Sokola Liboc – tým Anny Kubeškové, dále ostřílené matadorky ze Savony H, zkušené a z dřívějších reprezentačních zkušeností profitující hráčky Savony M a mladé a neokoukané Ledolamky. V mužích se k aktuální reprezentaci vedené Lukášem Klímou (Zbraslav) přidali mladí střelci z Dionu Alpha se skipem Vítem Chabičovským, letos v dobré formě hrající Dion Young Boys a trochu překvapivě i Trutnov 1.
Základní část rozhodla o tom, že přímo do finále postoupily v ženách Sokol Liboc a v mužích Zbraslav. Semifinálové duely poslaly do finálových bojů ženy ze Savony H a muže z Dionu Alpha. Obě kategorie dospěly za stavu 1 : 1 na utkání do třetích zápasů, kdy se přímo rozhodovalo o vítězích. Muži to zvládli o něco dříve (9 : 3 po osmi endech) a titul zůstává v držení zbraslavských hráčů (Klíma, Černovský, Jurík, Boháč, Klípa). Ženy hrály rozhodující utkání až do úplného závěru, kdy úspěšným hitem zajistila Sokolu Liboc již devátý titul v řadě kapitánka Anna Kubešková (dále Zelingrová, Baudyšová, Müllernová, Špundová, Pařízková).
Po sportovní stránce je možné označit republikový šampionát za vydařený. K vidění byly napínavé zápasy, přesně hrané kameny, složité herní situace, těsná měření i emoce. Týmy ukázaly, že curling hrát umějí. Celkově je jistě několik témat a námětů, které by si zasloužily diskuzi. Například nepřítomnost národního trenéra, nedobrá kvalita ledové plochy ve spojení s kameny, takřka k nule snížený zájem médií možná plynoucí z platonicky pojatého marketingu, nebo celkový technický stav roztylské haly. Český svaz curlingu si je však těchto okolností vědom a v brzké době nalezne řešení.
Sláva vítězům, čest poraženým. Hodně štěstí všem, kdo mají rádi curling.
«»
↑ nahoruPrávě skončil curlingem nabitý týden. Dvě významné akce si zasloužily plnou pozornost a opravdu to stálo za to.
Ta s menším dopadem, ale přitom o něco hůře dostupná se odehrála ve Finsku, kde jinde než v Lohje. Mistrovství světa juniorů a juniorek, na kterém již tradičně chyběly české reprezentační týmy, se vešlo do osmi dnů od 17. do 24. února. Desítka reprezentací v každé z kategorií svedla boje nejen o medaile, ale i o právo neúčastnit se mistrovství světa B. Jistotu účasti v elitě získala zatím pouze šestice účastníků, a to do okamžiku, kdy Itálie potvrdí hostitelství MS 2025. V mužích mají medaile Norové – zlato a za nimi jsou Italové a Dánové. V ženách uspěly nejlépe Švýcarky, další příčky patří Japonkám a Norkám. Kvalita juniorského curlingu se viditelně zvedá a je jen škoda, že vyvrcholení sezóny mladých hráčů a hráček uvízlo v zasněžených hvozdech sportovního centra nedaleko finského městečka Lohje a nenachází organizátora v některém z větších měst kteréhokoli světadílu.
Sledovanější, a díky zvláštnímu kanálu YouTube také dostupnější, bylo Mistrovství Kanady žen 2024, tzv. Scotties. Calgary bylo důstojným hostitelem a divácká kulisa nejen značná, ale i kvalifikovaná. Hlavními favority byly tentokrát tři týmy (Einarson, Homen a Jones). Formát dvou skupin po devíti týmech vyslal do play-off šestici, kdy k uvedeným družstvům se přidaly týmy Cameron, Lawes a Sturmay. Už Round Robin přinesl zajímavé a velmi atraktivní zápasy a také několik poučných momentů, například v podobě předčasného uklizení kamenů v utkání Jones vs. Grandy a následné debaty o počtu dosažených bodů. V pozadí šampionátu celou dobu šuměly dvě kauzy, či příběhy. Jeden příběh sice veřejně prezentovaný, ale ukrývající pointu – Briane Harris (lead v týmu Einarson), vůbec nenastoupila do turnaje s tím, že k tomu nebyla oprávněna! Avšak oficiální důvod nebyl sdělen a po sítích kolovaly a doteď putují nejrůznější dohady. Druhým highlightem bylo oznámení curlingové megastar Jennifer Jones, že toto je její poslední sezóna v tradičním curlingu. Výsledkově bylo překvapením, když tým Einarson prohrál v nadstavbě dva zápasy za sebou a do boje o medaile pustil tým Sturmay. V souboji „lehčích vah“, debutantek, byla nakonec lepší čtveřice z Manitoby (skip Kate Cameron), která však v následujícím duelu podlehla týmu Jones ze stejné provincie a odváží si z Calgary výtečné a jistě nečekané třetí místo. Finálové vítězství a tím i právo reprezentovat Kanadu na brzkém MS žen se po boji stalo kořistí šťastnějších žen z Ontaria, týmu Homan. Bojovalo se celých deset endů, k vidění byly přesné runbacky i dokonalé double take-outy a k tomu neobvyklý backspin, který pomohl Manitobě ke srovnání stavu po devíti endech. Spousta inspirace a studijního materiálu, které poskytl kanadský curling zbytku světa prostřednictvím volně přístupných videí má obrovskou hodnotu a Kanadě za to patří velký dík.
foto: kandské šampionky, tým Ontario, Rachel Homan, Tracy Fleury, Emma Miskew, Sarah Wilkes
«»
↑ nahoruDnes dopoledne skončilo Mistrovství České republiky 2023/2024 v curlingu smíšených dvojic. Tak zvané Mixed Doubles jsou olympijskou disciplínou, ve které si výsledkově dlouhodobě vedeme spíše nadprůměrně ve srovnání s ostatními kategoriemi. A navíc se podařilo českým reprezentantům Zuzaně a Tomáši Paulovým přivézt z posledních olympijských her šesté místo s doprovodným efektem dosažení zvýšené popularity curlingu mezi diváky zajímajícími se o sport. S ohledem na to, že se na mistrovství světa smíšených dvojic, které se hraje v dubnu letošního roku, bude již bojovat o olympijské body, šlo o hodně. Letos poprvé bylo v nadstavbové soutěži osm dvojic, což znamenalo zvýšenou zátěž pro všechny zúčastněné. Vítězná dvojice odehrála během necelých pěti dnů jedenáct zápasů, a to osm vítězně. Byly to evidentně zkušenosti a výkonová zralost, které nakonec rozhodly o tom, že po dvou letech dominance juniorské dvojice Zelingrová/Chabičovský se na pozici mistrů republiky vrací tandem Paulová/Paul. Tři plánované termíny pro zápasy hrané systémem „best of three“ nebyly zapotřebí. Po relativně jednoznačném prvním finálovém utkání (pondělí večer) měli pevnější nervy v závěru druhého, velmi vyrovnaného duelu Zuzana a Tomáš. Poslední draw Julie Zelingrové, které ještě mohlo poslat rivaly do třetího zápasu bylo o něco delší, než v kruzích umístěný kámen soupeře. Týmu ledařů, pod vedením Jakuba Hanáka, se díky provedeným technickým zásahům podařilo upravit ledovou plochu a kameny do stavu, který měl soutěžní parametry. Pro český curling je dobrým signálem, že se do závěrečných bojů kvalifikovaly čtyři dvojice, které věkově spadají do juniorské kategorie. A obsadily druhé, čtvrté, páté a šesté místo. Tak hodně štěstí na MS.
«»
↑ nahoruSobota byla z pohledu časového rozvrhu stejná jako pátek, jen soupeřky byly jiné. První v pořadí korejský tým Kim, který se pyšní stříbrnou olympijskou medailí. Druhé a současně poslední protihráčky ve skupině byly ze Švédska, tým skipovaný Isabelou Wranou. Oba duely si byly v něčem podobné. Odehrály jsme solidně úvody zápasů a donutily jsme soupeřky k několika chybám, ale nedokázali jsme si vytvořit náskok a v podstatě ani výraznější tlak. Měli jsme sice šance na dvojky i trojky, ale znamenalo by to úspěšně zahrát těžké kameny, což se nezdařilo a hlavně protihráčky v těch okamžicích dokázaly zahrát mimořádné kameny a přetlačit vývoj na svou stranu. Korejky nás porazily 6 : 4 a v následujícím utkání šlo přímo o postup. V případě výhry nad Wranou bychom šli do play-off, protože naše DSC patřilo k těm nejlepším. Švédky nás nakonec porazily, ale zápas byl vyrovnaný, obsahoval složité herní situace a byl divácky velmi atraktivní. Do play-off jsme tedy nepostoupili a balíme kufry zpět domů. Večerní čtvrtfinále přineslo překvapivou prohru favoritek – týmu Tirinzoni, které padly s dalšími Švýcarkami (Schwaller). Seminále jsou obsazena výhradně týmy z Koreje a Švýcarska a hrají se zítra od devíti hodin. To už budeme na cestě domů.
foto: proti Korejkám
«»
↑ nahoruČeský ženský národní tým zahajuje novou éru. Na scénu nastupují, po vzoru Švédek a Kanaďanek, hráčky - maminky a nezřídka kdy si sebou na turnaje a šampionáty vozí své ratolesti. Tentokrát nemohla jet maminka Anna, tak za ní na pozici skipky zaskočila maminka Bětka. Její dcera Klaudie spolu s au pair Honzou doplňují letošní výpravu do Bernu. Páteční program obsahoval dva duely. První proti německému celku Messenzehl a druhým soupeřem byl švýcarský tým Blackham. Před zápasy je zde v Bernu několikaminutový trénink, který je omezen na čtyři kameny pro každou hráčku – dva tam a dva zpátky, a je zakončen jedním „last stone draw“ hraným s vybranou rotací. Pro druhého trénujícího to musí být ta opačná, než hrál první tým v pořadí. Obě utkání skončila naší výhrou, při čemž to druhé bylo vývojem složitější a museli jsme v posledním endu, bez výhody, rozehrát situaci tak, abychom udrželi nejméně jeden náš kámen v dobré pozici. Švýcarka Hoffman, která hrála poslední kameny, musela hrát těžký tap back, aby udržela vlastní tým ve hře, ale nebyla úspěšná. Máme tedy zatím dvě výhry a jednu prohru. Zítra nás čekají ještě dva mače – Kim (Korea) a Wrana (Švédsko).
foto: před klubem i s malou Klaudií
«»
↑ nahoruUž ani nevím pokolikáté jsem v bernské curlingové hale. Cesta sem z Prahy trvá necelých osm hodin autem. Obvykle na konci ledna se tu pořádá dámský curlingový turnaj nejvyšší úrovně. Mezi vítězky minulých ročníků se zapsala velká jména, jako například skipky Colleen Jones, Jennifer Jones, Sylvana Tirinzoni, Alina Patz, Kelly Scott a řada dalších se svými týmy. Po příjezdu nás u dveří vítá usměvavý icemaker Stefan Roetlisberger, zkušený harcovník, který se svým asistentem bezpečně zvládá všechny případné záludnosti na osmi drahách, které se za okamžik zaplní hráčkami devíti zemí. Celý program začíná předturnajovým tréninkem, na kterém zjišťujeme, že všechno báječně funguje. Led je čistý, jezdí rychle a pravidelně točí. Týmy spolu s trenéry - a je tu několik evropských trenérských legend (A. Schwaller, S. Gran, S. Stock, N. Murdoch, a další) si ověřují vlastnosti ledu a kamenů. První zápasy začínají večer v šest. Naším prvním soupeřem je švýcarský tým Jaggi. Známe se již mnoho let. Tým prošel řadou změn a pro letošek spojil své síly se zkušenou Irene Schori. Do posledního endu jdeme o jedna dole bez výhody a poslední draw za hodně otevřený corner guard na extraend nestačí. Výsledek 2 : 4 a zítra dva zápasy na krku. Těšíme se, vždyť proto jsme sem jeli, abychom hráli proti nejlepším evropským a asijským týmům.
Foto: připravených osm drah, srovnané kameny a nachystané hacky
«»
↑ nahoruVítězi Mistrovství světa juniorů – B v curlingu se stali Kanaďané. Nejlépe si rozvrhli mentální i fyzické síly a dominovali. Zejména v play-off se prezentovali jako kvalitní tým bez viditelných slabin. Dobří metaři, spolehliví hráči, soustředěný a důvěryhodný skip, přehledné vedení hry a vyvážený risk management – to byly hlavní devizy tohoto týmu z kanadské Alberty. Za těžké soupeře jim byl ve finále tým USA. Na bronz dosáhli Dánové. Čtvrté místo patří Novozélanďanům. Námi neoblíbený tým Švédů podlehl ve čtvrtfinále právě Kanadě a byl to duel, který patřil k tomu nejlepšímu, co bylo v Kisakallio k vidění. Je třeba pochválit organizátory, byl to zcela bezproblémový event, výtečně zvládnutý po všech stránkách. Dvojice icemakerů, z nichž tím hlavním byl Mark Callan, fungovala dokonale a led byl báječný. Na konstantní rychlost, čitelný swing, late finish a funkčnost ledu po celé šíři dráhy budeme patrně dlouho se slzou v oku vzpomínat. Pro české juniorky i juniory začíná za dva týdny, tedy novým rokem období přípravy na další béčkový šampionát a snad se jim všem podaří zúročit zkušenosti načerpané letos ve finské Lohje.
Kanada: Tao, Neuert, Morin, Naugler
«»
↑ nahoruNedělní dopoledne trávíme na ledě na jedné dráze s Korejci. Asijský tým, ve kterém nechybí ani obligátní Kim či Lee, se zatím prezentoval velmi dobře, porazil Maďary a kromě Švédů (4:5) i všechny ostatní týmy a zatím stál na postup. My jsme potřebovali hodit skvělé LSD, ale to se nezdařilo. Korejci však byli nakonec ještě horší, a tak jsme měli výhodu do prvního endu. Po LSD jsme tušili, že ani vítězství nás pravděpodobně na postupové příčky neposune. Aby, byť jen teoreticky, nějaká naděje existovala, potřebovali jsme určitě výhru. Bylo to utkání, ve kterém ani jeden z týmů neskóroval víc než jedničkou, ale my jsme to zvládli celkem pětkrát, a to stačilo. Odpoledne jsme se byli podívat na vývoj zápasů v jiných skupinách, ale žádné pomoci od nikoho dalšího jsme se nedočkali. Večer, s Ondrou na skipovi a s Jakubem na jedničce jsme rozdrtili Rumuny, ale výsledky na ostatních drahách nebyly příznivé. Končíme čtvrtí ve skupině, což je pro nás velké zklamání. Umístění určitě neodpovídá kvalitě týmu, a to ani v porovnání s družstvy z ostatních skupin. Prakticky ve všech dostupných statistikách jsme na tom velice dobře. Až na DSC. To rozhodlo. Z naší skupiny postupují Švédové a Maďaři. Z ostatních Japonsko, Kanada, Nový Zéland, Dánsko, USA a Ukrajina. Korejci nakonec minuli čtvrtfinále na DSC o 31 milimetrů. Můžeme jenom do nekonečna rozebírat závěr zápasu proti Švédům, kdy nám o vlas – a to možná doslova - uteklo vítězství, které by nás nakonec bývalo vyneslo na první místo ve skupině. Kluci se v turnaji rvali do poslední chvíle a zaslouží si uznání za víc než důstojnou reprezentaci. Vít Chabičovský, Ondřej Bodlák, Kryštof Žďárský, David Škácha a Jakub Matějíček odvedli dobrou práci, ukázali kvalitu a mají dál na čem stavět. Dík za pomoc patří Wadu Scoffinovi, Ondřeji Bodlákovi staršímu a všem, kteří tým podpořili.
Fotky v galerii jsou jen nevýrazným mixem toho, co jsem občas, jen tak v rychlosti a nesoustředěně vyfotil. Highlightem je potvrzení schopnosti Jakuba hodit výborné LSD, druhé nejlepší na šampionátu vůbec.
«»
↑ nahoruKrušné ráno, když se na budíku objeví 5,53 a místo toho, abych zmáčkl tlačítko „odložit“ a spal další nejméně hodinu, musím vstát, dát si sprchu a začít komunikovat s týmem. David ještě potřebuje pár hodin na to, aby jeho rameno bylo úplně v pořádku, tak si Jakub zahraje další zápas, proti Španělsku. Krajní dráha, na které na nás čtveřice v žlutočervených dresech čeká, vykazuje drobné rozdíly v točivosti, ale dá se to přečíst. Získáváme výhodu posledního kamene a jdeme do toho. Rychle se ujímáme vedení 4 : 0 a držíme hru pod kontrolou. Konec je po šesti endech, za stavu 7 : 1. Odpoledním soupeřem je Austrálie. Moc o protinožcích nevíme, ale tady, v průběhu turnaje, jsme zahlédli pár jejich kamenů a odhadujeme, že nepatří mezi favority na postup. Ve druhém endu se nám daří z komplikovanější situace vyklouznout double take-outem na čtyřku, a sice trochu kostrbatě, ale nezastavitelně směřujeme k výhře. Australané definitivně uznávají naši dominanci na konci šestého endu a hned po zápase si doplňují své portfolio fotografií soupeřů o český tým. My si děláme rychlé výpočty a vychází nám z toho, že cesta dál vede přes zítřejší výhru nad Koreou a zlepšené DSC. Pokračování je hned ráno od devíti hodin místního času.
foto: LSD proti Austrálii
«»
↑ nahoruPátek nadělil českým mužům jediného soupeře, a to jedenáctileté Slovince s dvanáctiletým skipem. Ti přijeli do Lohje evidentně na zkušenou a stanovili si tak cíle přiměřené své výkonnosti. To jsme se dozvěděli z rozhovoru s trenérem slovinského týmu, jak jinak než otcem jednoho z hráčů. My jsme využili dnešní méně plný program k delšímu spánku a klidné rozvolněné snídani. Meeting jsme si dali tentokrát v hlavní budově a rozprava se točila hlavně kolem optimalizace předzápasového tréninku. Do utkání nastoupil na jedničce Jakub Matějíček. Zápas skončil po šesti endech výhrou 19 : 1, ale důležitější než výsledek byla nakonec využitá možnost tréninku váhy a odhadů rychlostí spolu s dalšími herními prvky. Zítra nás čeká náročnější program, ráno Španělsko a po něm v odpoledních hodinách Australané. Foto je ze začátku zápasu proti Slovincům.
«»
↑ nahoruFinské sportovní centrum Kisakallio nedaleko městečka Lohja je hostitelem letošního Mistrovství světa juniorů B. Nic překvapivého. Lohja se svými pětačtyřiceti tisíci obyvateli je tradičně aktivní komunitou v oblasti kultury a sportu, a curling zde má své rezervované místo. Asi hodinu autobusem trvá cesta z Helsinek do sněhem pokrytého areálu vybaveného nejrůznějšími sportovišti, ubytovacími kapacitami a společenským centrem. Řadu let je tento sportovní komplex organizátorem kvalifikačních curlingových eventů především těch juniorských, ale i třeba kvalifikace na světové šampionáty dospělých nebo samotného mistrovství světa juniorů. České ženy již svůj turnaj odehrály a odjely zpět domů. Třetí místo ve skupině nechává Češky bez účasti na mistrovství světa i pro příští rok. Muži přiletěli do místa konání ve středu a po večerním team meetingu, bez možnosti trénovat na soutěžním ledě (stejně jako ženy) nastoupili úderem čtvrtečního poledne místního času proti Švédům k prvnímu zápasu ve skupině. Utkání, ve kterém získal výhodu posledního kamene v předzápasovém tréninku soupeř ze Skandinávie, bylo až do konce velmi vyrovnané. Nám se nepodařilo přinutit Švédy skórovat v sedmém endu jen jedním bodem, a tím si jít - o jeden bod dole, ale s výhodou posledního kamene do posledního endu - pro celkovou výhru. Závěrečným kamenem osmého endu švédský skip o pár decimetrů posunul náš výborně umístěný kámen a získal jedna. Trajektorie hraného kamene byla sice trochu podezřelá, ale na přímý dotaz Čechů, zda nedošlo k „zapálení“ kamene, odpověděl švédský metař po krátkém zaváhání „No.“. Tak ne, možná to byl flat spot nebo nějaký vlas na ledě.
Ve večerním duelu proti nám stáli Maďaři. Známe se z Prahy a víme, že je to dobrý a ambiciózní tým. Rozhodně je počítáme mezi těžké soupeře. Od začátku jsme byli pod tlakem a přes velkou snahu jsme si nedokázali vytvořit nadějné pozice pro využití výhody posledního kamene. Ztrátu tří bodů se nám v posledním endu nepodařilo smazat, a tak si zapisujeme druhou prohru. Zítra máme volnější program v podobě jediného utkání proti Slovincům. Budeme mít prostor na to, abychom dali dohromady realistický plán pro další zápasy a naplnili ho.
foto je z utkání proti Švédsku
«»
↑ nahoruŽenské finále obstaraly týmy Itálie a Švýcarska. Napínavý souboj rozhodl hit and roll Švýcarky Aliny Pätz, který odsunul výborně umístěný kámen Italek do pozice o několik centimetrů horší než onen odhozený, či spíše rolovaný. Reklama na curling. Mužský finálový duel svedl dohromady stálice světového curlingu skipy Mouata (Skotsko) a Edina (Švédsko). Takticky i technicky vyspělý zápas vyústil v extraend, kde skotskému skipovi zbylo dost místa, asi šest stop, na vítězné draw, které začali metaři McMillan a Lammy slavit ještě dříve než kámen dojel na své místo. Prostě věděli. Řada výtečně zahraných kamenů, přesně odhadnutých, brilantně zametených, dobře vymyšlených. Opravdový vrchol šampionátu. Až mužské finále bylo důstojně obsazeno publikem, do té doby části montované tribuny zely prázdnotou a z pár desítek diváků, včetně dvou platících českých, tvořili polovinu účastníci či dobrovolníci. Pořádání mistrovství Evropy v curlingovém klubu přineslo některé problematické momenty. Šířka drah byla na hraně pravidel, konkrétně na nejnižší přípustné hranici (4.750 mm, zcela výjimečně 4.420 mm). Kruhy mají průměr 3.658 mm. Padesát čtyři centimentrů mezi hranou kruhu a „side line“ rozhodně nebylo. Znamená to, že například kámen umístěný úplně na kraji kruhů nelze řešit clearingem outside-in, protože jedoucí kámen se dotkne dříve side line než stojícího kamene. Rozměry dráhy spolu s chodníčky opatřenými dřevěnými laťkami způsobily několikrát neřešitelné situace při vracení kamenů do původních poloh poté, co jejich postavení ovlivnil kámen vracející se do hry po nárazu do mantinelu. Středová čára měla šířku nejméně dva centimetry což je o polovinu víc, než říkají pravidla. Zdánlivě nedůležité, ale při aplikaci pravidla no-tick, přece jen hrající určitou roli. Nikdo už se nepozastavuje nad rezignací na pravidlo R5 (e). Žádná elektronická madla ani rozhodčí na hog-line. A hráči i hráčky to vědí. Pro realizační týmy bylo k dispozici mrazivé zázemí, kde bez kulichů, kapuc, elektrických dek či několika vrstev oblečení nebylo možné vydržet vsedě potřebné skoro tři hodiny. Drobné úpravy provozních pravidel vyvolané technickými okolnostmi občas nedávaly smysl. Například při time-outu soupeře bylo možné, aby i druhý tým mohl hovořit se svým trenérem, což je fajn. Ale na rozdíl od soupeřova kouče, který může se svým týmem začít hovořit ještě před okamžikem spuštění jeho časového limitu, druhý kouč toto nesmí a musí čekat!? Přesto je třeba upřímně poděkovat organizátorům za odvedenou práci. Udělali, co mohli. Vměstnat vrcholnou evropskou sportovní akci v olympijském medailovém sportu do prostoru klubu byl opravdu nadlidský úkol.
České týmy dosáhly na celkem čtyři výhry z dohromady odehraných osmnácti zápasů. Dokázaly porazit Němky, Estonky, Turky a Švédy. Oba reprezentační celky potvrdily svou pozici ve spodní části elitního pole, která je spíše stagnací než stoupajícím trendem. Evropský curling se opět trochu posunul a Češi i Češky se zuby nehty snaží udržet dříve vydobyté pozice. Muži budou moci ještě bojovat na světové úrovni v březnu příštího roku a snad se jim bude dařit. Tak pro ně hodně štěstí a dobrou hru.
foto: Bruce Mouat, skip Skotů
«»
↑ nahoruDvě závěrečné rundy základní části Mistrovství Evropy v curlingu 2023 rozřešily tajenku účastníků nadstavby a určily týmy, které budou v příštím roce hrát skupinu bé. Ženy odehrály své zápasy hned ráno. Estonky porazily Dánky posledním kamenem zápasu, a tím poskočily na tři výhry. Turkyně nestačily na Švédky a Švýcarky porazily Italky. Češky vydřely výhru 9 : 8 nad Němkami v extraendu. Ta je zařadila mezi trojici se dvěma výhrami. Kritérium vzájemných zápasů však přiřklo potřebné osmé místo Turecku, a tak na Češky zbyla první nepostupová příčka. Němky skončily desáté. Do nadstavby se spolu s Italkami a Švýcarkami dostaly ještě Norky a Švédky. V mužích nás zajímal zápas našich s Nizozemci. Po prohře 7 : 10 se pozornost upnula na dráhu C, kde srdnatě bojovali o svou šanci Finové se Skoty. Zápas šel do extraendu a jeho výsledek přinesl radost skotským a českým fanouškům. Semifinále si zahrají také Švýcaři a Švédi.
Pro naše barvy je letošní mistrovství Evropy minulostí. Oba týmy si připsaly shodně po dvou výhrách a sedmi prohrách a do poslední chvíle musely bojovat o udržení v elitní skupině. Ženy měly méně štěstí než muži, dvě výhry jim na úspěch nestačí a pro příští rok opouštějí elitní skupinu. Šampionát potvrzuje vzrůstající výkonnost italských týmů i nástup kvalitních mladších hráčů a hráček, např. z Norska, Švýcarska, Německa. České týmy mohou litovat, že se nepodařilo v domácím prostředí vytvořit dobré podmínky pro přípravu zejména na začátku sezóny. Tréninkové výpadky, technické potíže a organizační zmatky se podepsaly na vynuceném komplikovaném a zbytečně vyčerpávajícím procesu adaptace. A závěrem: finálovou účast si dnes večer vybojovaly Italky a Švýcarky.
«»
↑ nahoruOba české týmy mají za sebou sérii porážek. Středa, stejně jako úterý nepřinesla ani jedné z reprezentací bodový zisk. Muži prohráli se Švýcary 7 : 10, kdy se soupeři podařilo získat třikrát za sebou jednobodový end bez výhody posledního kamene a s Nory 5 : 9 po devíti endech. Ženy podlehly týmu Dánska v sedmi endech 2 : 9, když stejně jako muži proti Švýcarům nedokázaly několikrát za sebou skórovat při vlastní výhodě. Do nadstavby jsou již kvalifikovány Italky a Švýcarky a v mužích už mají velké Q Italové a Skoti. Zejména italské týmy předvádějí sebevědomou hru založenou na perfektní defenzivě a tvořivé pestré hře, mají-li výhodu. Do hlediště zavítali některé osobnosti a mezi jinými i otcové hráčů a hráček. Eigil Ramsfjell, trojnásobný mistr světa a bronzový olympijský medailista, s manželkou přijeli podpořit svého syna Magnuse. Hammy McMillan, mistr světa z roku 1999 sledoval svého syna z tribuny. Řada dalších, kteří nevydrží zimu v hale, se potuluje po klubu Curl Aberdeen, ukusuje kousky sýra Le Gruyere a sleduje zápasy na velkoplošné obrazovce. Ze včerejška na dnešek se upravovaly kameny a bylo úžasné pozorovat Marka Callana s týmem při práci. Celý proces totiž probíhal před zraky zájemců a bylo možné si pořídit fotky a videa. Zítřkem končí základní část posledními zápasy, české týmy do play-off nezasáhnou.
foto: Hammy McMillan otec
«»
↑ nahoruAsi padesátka teple oděných diváků sledovala dnešní tři pětice zápasů hraných v Curl Aberdeen v rámci Mistrovství Evropy v curlingu 2023. Ráno zahájily ženy a mezi nimi i Češky, které vyzvaly Italky. Tým Italek byl před lety v podobné situaci jako my, tj. pendloval mezi skupinou A a B, měl lepší a horší roky a měl problém s tréninkovými kapacitami. Již olympiáda v roce 2006 (Torino, Pinerolo) posunula italský curling směrem k většímu zájmu. Současný olympijský program, vázaný na zimní olympiádu v roce 2026 ale už udělal z italských curlingových týmů čisté profesionály cestující po nejlepších turnajích na světě. Jistěže k prestiži curlingu mezi dalšími zimními sporty v Itálii výrazně napomohla zlatá medaile, kterou na poslední olympiádě získala italská dvojice Constantini a Mosaner v kategorii Mixed Doubles, ale i tak celkově zažívá italský curling nezadržitelný růst kvality. Utkání mělo opatrný začátek a první zlomový bod přišel v pátém endu, kdy po několika nepřesnostech zůstaly v kruzích tři lépe postavené italské kameny. My jsme kontrovali pouze jedničkou, ale následně jsme inkasovali pětku při snaze vytvořit situaci směřující k vyrovnání. Čeští muži podlehli v další rundě Finům a závěr dne obstaral duel Češek a Turkyní. Sebevědomý začátek podpořený získáním výhody poslední kamene pro první end se nepodařilo přetavit ve větší bodový zisk, a tak se týmy přetahovaly po jedničkách. Turkyně získaly dva body v šestém endu, ale potom zejména získaly další dva body v sedmém endu, a to bylo nepříjemné. Vykřesali jsme naději dvojkou v osmém endu a po jedničce soupeře jsme šli o dva dole s výhodou do závěru. Na extraend jsme potřebovali zahrát kámen do čtyř stop, ale tou částí dráhy, kde se již déle nehrálo, a to se ukázalo jako rozhodující. Kámen s rychlostí 14,1 (čas, za který ujede kámen vzdálenost mezi odhodovou a cílovou hog-line) nedojel ani do kruhu. Před pár desítkami minut by to bezpečně stačilo na střed kruhu. Výhra patří Turecku.
foto: turecká skipka Yildiz
«»
↑ nahoruByl to hodně těžký a dlouhý den. Začal velmi brzy ráno budíčkem v 5,40, rychlým rozcvičením a kvapnou snídaní. Vzhledem k tomu, že organizátoři trochu bojují s nastavením dopravní logistiky, jsme byli nuceni kombinovat šampionátový shuttle a místní taxi. V hale jsme byli s přiměřeným předstihem. Skotky (Morrison, Dodds, Sinclair a Jackson) jsou domácím týmem a podle toho také získaly sebevědomě úvodní body. Zápas se úrovní vyrovnal a my jsme byli o dva dole, ale s výhodou posledního kamene. V sedmém endu jsme se dostali do složité situace, ve které byl jediným řešením posun volného kamene umístěného těsně před kruhy do nejlepší pozice. Směrově i rychlostně dobře odhozený kámen však zůstal v rovné linii a překvapivě ještě posunul kámen opačné barvy. Inkasovaná pětka rozhodla zápas ještě před odehráním všech endů. Po prohře žen přišla výhra mužů nad Turky a po ní odpolední zápas se Švýcarkami (Tirinzoni, Patz, Howald, Witschonke). Ty jsou ve skvělé formě a zatím jsou na turnaji neporažené. A tato charakteristika jim zůstává i po duelu s Češkami. Razantní nástup zajistil Švýcarkám příjemné vedení, a i když se pak musely bránit zlepšené hře našich, neudělaly žádné významnější chyby a po zásluze zvítězily. Večer muži podlehli solidně hrajícím Italům. Ženy mají zítra znovu dvojzápas, muži jen jeden.
foto: v hale je na pořizování záběrů málo místa, tak panoramatické foto vypadá tak, jak vypadá
«»
↑ nahoruDruhý den evropského šampionátu v curlingu zahájili muži proti Německu. Vyrovnaný vývoj v úvodu vzal rychle za své, když Němci dokázali dát trojku a čtyřku rychle za sebou a v polovině utkání si vytvořili rozhodující náskok. Češi zkusili se ještě do zápasu vrátit, ale soupeř přesnou defenzivou náskok ubránil. Ženy se postavily Estonkám v utkání hraném od dvou hodin odpoledne. Vídáme se s tímto týmem často a do A skupiny jsme se dostali společně s nimi po loňském úspěšném tažení v B skupině. Ve třetím endu Estonky poprvé zahrozily trojkou po na milimetr přesném runbacku Marie Kaldvee. V polovině zápasu jsme prohrávali. Druhá půlka ale patřila českému týmu. Po devíti endech jsme vedli o jeden bod a v desátém jsme urputně drželi jeden lepší kámen blízko středu. Estonky nezahrály potřebný hit and roll přesně, zatímco my vzápětí ano. Střed dráhy byl zaplněný kameny obou barev a Marie musela zkusit těžký double runback double. Minula a výhra patří Češkám. Muži večer hráli vyrovnaný zápas se Skoty, ale v závěru nedokázali najít recept na zpřesněnou hru domácích a těsně podlehli. Prší, ochladilo se a dorazili fanoušci, Petra a Radek Baudyšovi.
foto: Klára Svatoňová, lead
«»
↑ nahoruŠvédský ženský curling reprezentuje na letošním ME tým Wranå. Po urputném boji a několika domácích výhrách nad dosud vždy dominujícím týmem Hasselborg oblékly tyto mladé Švédky národní dresy. Oslabení ambicí Tre Kronor to však rozhodně není. Pocítil to i český ženský tým, který ve svém úvodním utkání podlehl Švédkám 4 : 10. Seveřanky byly přesnější a nezaváhaly ani v situacích, kdy se tým Anny Kubeškové pokoušel vytvářet tlak. Zvýšené riziko v závěru Češkám body nepřineslo. V první mužské rundě došlo k prvnímu viditelnému překvapení, kdy čtveřice Klíma, Černovský, Jurík a Klípa porazila jeden z nejlepších týmů světa – Švédy vedené Niklasem Edinem 7 : 6. Cenný skalp. Večer ženy nestačily na Norky. Zítra se program obrací. Muži budou hrát dva zápasy za tří plánovaných rund a na ženy zbývá ten prostřední duel, hraný od čtrnácti hodin. Pořadatelé vyvíjejí maximální úsilí, aby vše fungovalo nejlépe, jak je v těchto podmínkách možné. Všichni jsou milí a vstřícní. Jen to počasí začíná zlobit. Studený déšť s větrnými poryvy připomíná, kde se nacházíme. Ve Skotsku.
foto: Lukáš Klípa odhazuje kámen v utkání proti Švédsku
«»
↑ nahoruMistrovství Evropy v curlingu má letos méně obvyklou podobu. Skupina B se hraje ve skotském Perthu a skupina A o stovku kilometrů dál v Aberdeenu. Tradičně se hrají obě skupiny společně, což čítá čtyřicet šest týmů a jedná se tedy o velký, atraktivní turnaj. Přidaným efektem bývá větší počet diváků v ochozech hlavní arény, protože hráči a hráčky z nižší výkonnostní třídy si do ní chodí pro inspiraci. Letos tedy přímá inspirace odpadá. České týmy se ve čtvrtek přesunuly z Prahy do třetího největšího skotského města ležícího mezi řekami Don a Dee na pobřeží Severního moře. Obar Dheathain znamená v gaelštině Aberdeen. Páteční program zahrnoval kromě on-line team meetingu obvyklý předturnajový trénink, na kterém si týmy mohou vyzkoušet sady kamenů, se kterými se bude hrát a otestovat kvalitu ledu na všech pěti drahách. Ženy dostaly příležitost již odpoledne, muži trénovali večer. Led, jehož autorem je kolektiv icemakerů pod vedením Skota Marka Callena vypadá dobře. Bezmála pět stop je parametr točení na obou stranách drah (swing) a rychlostně se led pohybuje mezi 13,8 a 15 vteřinami. Poněkud stísněné zázemí, zejména prostor za drahami, poddimenzované sezení pro trenéry a další členy realizačního týmu, úzké průchozí koridory a další prostorové limity jsou daní za umístění šampionátu do prostoru sportovního klubu a nikoli na zimní stadion. Oba české týmy jsou ubytované v hotelu Village Urban Resorts, jenž si svou lokací jméno zaslouží. Shluk administrativních budov zejících prázdnotou, rozlehlá parkoviště, po nichž se prohání jen vítr, jeden malý obchod s omezeným sortimentem rychloobrátkových potravin a mezi tím vším čtyřpatrový hotel s bazénem, saunami, posilovnou a milou Mexičankou na recepci. Resort, na samém okraji dvousettisícového města, kde před pandemií pulsoval čilý společenský a obchodní ruch, je dočasným domovem stovky curlerů, kteří v sobotu ráno rozehrají evropský šampionát. Nejprve je ženská runda (Češky proti Švédkám) a po ní nastoupí muži proti soupeři ze stejné země.
foto: hotel Village Urban Resorts
«»
↑ nahoruV devět ráno jsme nastoupili proti jednomu z nejlepších týmů světa, Norkám. Čtyřicetiletá skipka Marianne Roervick vedla svůj tým letos na jaře až do finále mistrovství světa, kde však Norky podlehly fenomenálním Švýcarkám (Tirinzoni). Marianne má zlato z juniorského šampionátu (2004) a se svou spoluhráčkou Kristin Skaslien tvoří velmi silnou back-endovou dvojici. Kristin má už dvě olympijské medaile z kategorie Mixed Doubles, stříbrnou a bronzovou. Klíčovým endem byl - jak jinak - end číslo šest, ve kterém jsme za vyrovnaného stavu dali dvojku a pak skvělou defenzivou a disciplinovaným výkonem vedení udrželi. Krátce po výhře 7 : 5 jsme na dráze číslo tři rozehráli finále proti Švýcarkám (Schwaller). Soupeř byl po většinu zápasu lepší a nedovolil nám připravit si nadějné situace. Když už se tak stalo, dokázala skipka Xenia Schwaller vše zachránit dokonalým hodem. V posledním endu jsme potřebovali trojku na extra end, ale Švýcarky se ubránily. Druhé místo na dobře obsazeném turnaji je úspěchem pětice Anna, Michaela, Aneta, Klára a Karolína. V mužích vyhrál Skot Craik před Dánem Krausem.
foto: spokojený tým a koučové Kubeška a Scoffin v dobré náladě
«»
↑ nahoru