Vítězi Mistrovství světa juniorů – B v curlingu se stali Kanaďané. Nejlépe si rozvrhli mentální i fyzické síly a dominovali. Zejména v play-off se prezentovali jako kvalitní tým bez viditelných slabin. Dobří metaři, spolehliví hráči, soustředěný a důvěryhodný skip, přehledné vedení hry a vyvážený risk management – to byly hlavní devizy tohoto týmu z kanadské Alberty. Za těžké soupeře jim byl ve finále tým USA. Na bronz dosáhli Dánové. Čtvrté místo patří Novozélanďanům. Námi neoblíbený tým Švédů podlehl ve čtvrtfinále právě Kanadě a byl to duel, který patřil k tomu nejlepšímu, co bylo v Kisakallio k vidění. Je třeba pochválit organizátory, byl to zcela bezproblémový event, výtečně zvládnutý po všech stránkách. Dvojice icemakerů, z nichž tím hlavním byl Mark Callan, fungovala dokonale a led byl báječný. Na konstantní rychlost, čitelný swing, late finish a funkčnost ledu po celé šíři dráhy budeme patrně dlouho se slzou v oku vzpomínat. Pro české juniorky i juniory začíná za dva týdny, tedy novým rokem období přípravy na další béčkový šampionát a snad se jim všem podaří zúročit zkušenosti načerpané letos ve finské Lohje.
Kanada: Tao, Neuert, Morin, Naugler
«»
↑ nahoru
Nedělní dopoledne trávíme na ledě na jedné dráze s Korejci. Asijský tým, ve kterém nechybí ani obligátní Kim či Lee, se zatím prezentoval velmi dobře, porazil Maďary a kromě Švédů (4:5) i všechny ostatní týmy a zatím stál na postup. My jsme potřebovali hodit skvělé LSD, ale to se nezdařilo. Korejci však byli nakonec ještě horší, a tak jsme měli výhodu do prvního endu. Po LSD jsme tušili, že ani vítězství nás pravděpodobně na postupové příčky neposune. Aby, byť jen teoreticky, nějaká naděje existovala, potřebovali jsme určitě výhru. Bylo to utkání, ve kterém ani jeden z týmů neskóroval víc než jedničkou, ale my jsme to zvládli celkem pětkrát, a to stačilo. Odpoledne jsme se byli podívat na vývoj zápasů v jiných skupinách, ale žádné pomoci od nikoho dalšího jsme se nedočkali. Večer, s Ondrou na skipovi a s Jakubem na jedničce jsme rozdrtili Rumuny, ale výsledky na ostatních drahách nebyly příznivé. Končíme čtvrtí ve skupině, což je pro nás velké zklamání. Umístění určitě neodpovídá kvalitě týmu, a to ani v porovnání s družstvy z ostatních skupin. Prakticky ve všech dostupných statistikách jsme na tom velice dobře. Až na DSC. To rozhodlo. Z naší skupiny postupují Švédové a Maďaři. Z ostatních Japonsko, Kanada, Nový Zéland, Dánsko, USA a Ukrajina. Korejci nakonec minuli čtvrtfinále na DSC o 31 milimetrů. Můžeme jenom do nekonečna rozebírat závěr zápasu proti Švédům, kdy nám o vlas – a to možná doslova - uteklo vítězství, které by nás nakonec bývalo vyneslo na první místo ve skupině. Kluci se v turnaji rvali do poslední chvíle a zaslouží si uznání za víc než důstojnou reprezentaci. Vít Chabičovský, Ondřej Bodlák, Kryštof Žďárský, David Škácha a Jakub Matějíček odvedli dobrou práci, ukázali kvalitu a mají dál na čem stavět. Dík za pomoc patří Wadu Scoffinovi, Ondřeji Bodlákovi staršímu a všem, kteří tým podpořili.
Fotky v galerii jsou jen nevýrazným mixem toho, co jsem občas, jen tak v rychlosti a nesoustředěně vyfotil. Highlightem je potvrzení schopnosti Jakuba hodit výborné LSD, druhé nejlepší na šampionátu vůbec.
«»
↑ nahoru
Krušné ráno, když se na budíku objeví 5,53 a místo toho, abych zmáčkl tlačítko „odložit“ a spal další nejméně hodinu, musím vstát, dát si sprchu a začít komunikovat s týmem. David ještě potřebuje pár hodin na to, aby jeho rameno bylo úplně v pořádku, tak si Jakub zahraje další zápas, proti Španělsku. Krajní dráha, na které na nás čtveřice v žlutočervených dresech čeká, vykazuje drobné rozdíly v točivosti, ale dá se to přečíst. Získáváme výhodu posledního kamene a jdeme do toho. Rychle se ujímáme vedení 4 : 0 a držíme hru pod kontrolou. Konec je po šesti endech, za stavu 7 : 1. Odpoledním soupeřem je Austrálie. Moc o protinožcích nevíme, ale tady, v průběhu turnaje, jsme zahlédli pár jejich kamenů a odhadujeme, že nepatří mezi favority na postup. Ve druhém endu se nám daří z komplikovanější situace vyklouznout double take-outem na čtyřku, a sice trochu kostrbatě, ale nezastavitelně směřujeme k výhře. Australané definitivně uznávají naši dominanci na konci šestého endu a hned po zápase si doplňují své portfolio fotografií soupeřů o český tým. My si děláme rychlé výpočty a vychází nám z toho, že cesta dál vede přes zítřejší výhru nad Koreou a zlepšené DSC. Pokračování je hned ráno od devíti hodin místního času.
foto: LSD proti Austrálii
«»
↑ nahoru
Pátek nadělil českým mužům jediného soupeře, a to jedenáctileté Slovince s dvanáctiletým skipem. Ti přijeli do Lohje evidentně na zkušenou a stanovili si tak cíle přiměřené své výkonnosti. To jsme se dozvěděli z rozhovoru s trenérem slovinského týmu, jak jinak než otcem jednoho z hráčů. My jsme využili dnešní méně plný program k delšímu spánku a klidné rozvolněné snídani. Meeting jsme si dali tentokrát v hlavní budově a rozprava se točila hlavně kolem optimalizace předzápasového tréninku. Do utkání nastoupil na jedničce Jakub Matějíček. Zápas skončil po šesti endech výhrou 19 : 1, ale důležitější než výsledek byla nakonec využitá možnost tréninku váhy a odhadů rychlostí spolu s dalšími herními prvky. Zítra nás čeká náročnější program, ráno Španělsko a po něm v odpoledních hodinách Australané. Foto je ze začátku zápasu proti Slovincům.
«»
↑ nahoru
Finské sportovní centrum Kisakallio nedaleko městečka Lohja je hostitelem letošního Mistrovství světa juniorů B. Nic překvapivého. Lohja se svými pětačtyřiceti tisíci obyvateli je tradičně aktivní komunitou v oblasti kultury a sportu, a curling zde má své rezervované místo. Asi hodinu autobusem trvá cesta z Helsinek do sněhem pokrytého areálu vybaveného nejrůznějšími sportovišti, ubytovacími kapacitami a společenským centrem. Řadu let je tento sportovní komplex organizátorem kvalifikačních curlingových eventů především těch juniorských, ale i třeba kvalifikace na světové šampionáty dospělých nebo samotného mistrovství světa juniorů. České ženy již svůj turnaj odehrály a odjely zpět domů. Třetí místo ve skupině nechává Češky bez účasti na mistrovství světa i pro příští rok. Muži přiletěli do místa konání ve středu a po večerním team meetingu, bez možnosti trénovat na soutěžním ledě (stejně jako ženy) nastoupili úderem čtvrtečního poledne místního času proti Švédům k prvnímu zápasu ve skupině. Utkání, ve kterém získal výhodu posledního kamene v předzápasovém tréninku soupeř ze Skandinávie, bylo až do konce velmi vyrovnané. Nám se nepodařilo přinutit Švédy skórovat v sedmém endu jen jedním bodem, a tím si jít - o jeden bod dole, ale s výhodou posledního kamene do posledního endu - pro celkovou výhru. Závěrečným kamenem osmého endu švédský skip o pár decimetrů posunul náš výborně umístěný kámen a získal jedna. Trajektorie hraného kamene byla sice trochu podezřelá, ale na přímý dotaz Čechů, zda nedošlo k „zapálení“ kamene, odpověděl švédský metař po krátkém zaváhání „No.“. Tak ne, možná to byl flat spot nebo nějaký vlas na ledě.
Ve večerním duelu proti nám stáli Maďaři. Známe se z Prahy a víme, že je to dobrý a ambiciózní tým. Rozhodně je počítáme mezi těžké soupeře. Od začátku jsme byli pod tlakem a přes velkou snahu jsme si nedokázali vytvořit nadějné pozice pro využití výhody posledního kamene. Ztrátu tří bodů se nám v posledním endu nepodařilo smazat, a tak si zapisujeme druhou prohru. Zítra máme volnější program v podobě jediného utkání proti Slovincům. Budeme mít prostor na to, abychom dali dohromady realistický plán pro další zápasy a naplnili ho.
foto je z utkání proti Švédsku
«»
↑ nahoru